Tenké vrstvy MeoBright, MeoLux, MeoDrop a další

Antireflexní vrstvy zvyšují světelnou propustnost.

Optické členy každého moderního dalekohledu jsou opatřeny antireflexními vrstvami, které zvyšují světelnou propustnost přístroje. Jednoduše řečeno zvyšují podíl světla, které projde dalekohledem a podílí se na zobrazení.

Každá plocha sklo – vzduch odráží asi 4% viditelného světla. Odraženou část světla lze velmi významně snížit použitím tzv. tenkých vrstev na skle. Jde o soustavu přesně definovaných vrstviček různých materiálů (MgF, TiO2, SiO2 apod.), které na principu interference zvyšují složku světla, která plochou sklo – vzduch projde. Odraženou složku lze za pomocí těchto tenkých vrstev snížit až na 0,1% – 0,2%.

Záleží na počtu ploch

Na první pohled se zdá, že rozdíl necelých 4% není něco podstatného, nicméně je třeba si uvědomit, kolik ploch sklo – vzduch dalekohled má. Puškohled MeoStar R2 2,5-15x56 RD obsahuje 12 optických prvků (čočky a záměrná destička) a celá soustava představuje 16 plochploch sklo – vzduch (některé čočky jsou stmelené). Pokud by čočky nebyly opatřeny tenkými vrstvami, celkové množství světla prošlého dalekohledem (tzv. světelná propustnost) by bylo nanejvýš 52% (0,9616). Díky tenkým vrstvám dosahuje světelná propustnost tohoto puškohledu 94%, a to už je znatelný rozdíl!   

Tenkým vrstvám, které mají za úkol snížit odraženou část světla, se říká antireflexní vrstvy. Mohou představovat kombinaci několika málo dílčích vrstev až po řádově desítky, proto se jim také někdy říká vícenásobné vrstvy (tzv. MC). Specifické vrstvy se speciálními vlastnostmi si většina výrobců optiky pojmenovává vlastními názvy.   

Srovnání používaných vrstev MeoLux, MeoBright a MeoDrop

Meopta používá ve svých výrobcích nejčastěji antireflexní soustavy vrstev MeoBright a MeoLux. Rozdíl mezi těmito vrstvami je zřejmý z připojeného grafu spektrální propustnosti puškohledu:

Tento graf představuje závislost světelné propustnosti na vlnové délce viditelného světla (tedy na barvě světla).

 

Vrstvy MeoLux jsou celkově výkonnější (křivka propustnosti je celá „posazena“ výše) a oproti vrstvám MeoBright zvyšují propustnost zejména v krátkovlnné oblasti spektra (modrá barva). Protože lidské oko je za šera více citlivé právě na modrou oblast viditelného spektra, hovoří se o optimalizaci vrstvy na soumrakové vidění. Že vidění za soumraku je pro většinu lovců kritické, snad ani netřeba dodávat.

Vrstva MeoDrop má zcela jiný účel – jde o tzv. hydrofobní vrstvu. Je to jednoduchá vrstvička na bázi nanotechnologií, která snižuje přilnavost vodních kapek a prachových částic na povrchu čoček. Překrývá antireflexní vrstvy a nijak neovlivňuje jejich optické vlastnosti. Z logiky věci se aplikuje pouze na vnější plochy optické soustavy dalekohledu, tedy na čelní plochu objektivu a zadní plochu okuláru.

Při delším pobytu v drobném dešti se vnější plochy dalekohledu mohou pokrýt vrstvičkou drobných kapek, které ulpívají na svém místě. Bez otření těchto ploch je obraz v dalekohledu mlhavý a nekontrastní. Hydrofobní vrstvy MeoDrop v důsledku svých vlastností způsobí to, že malé kapky se slijí do několika větších, které vlastní vahou stečou po optické ploše k okraji a tím zachovávají obraz jasný a kontrastní.